Svoboda o Little League WS: Největší výzvou byla marodka

V srpnu se čtveřice Draků ve složení Marek Švehla, Filip Staňka, Robert Vailand a Illia Kolomoiets podívala do USA, kam se dostali jako hráči výběru Evropy a Afriky na Little League World Series! Jejich cestu turnajem si můžete připomenout na následujícím odkazu https://www.littleleague.org/world-series/2024/llbws/teams/europe-africa-region/. Po návratu je si popovídali s Janem Svobodou, který kromě působení u reprezentace U12 zvládnul také tento turnaj.

Ahoj Honzo, jak probíhala příprava před turnajem? Bylo něco, na co jste se soustředili nebo něco rozdílného od jiných příprav na turnaje?

Letos jsem byl součástí U12 reprezentace, tedy skrz čas jsem se připojil k výběru, až po české kvalifikaci. Díky úpravě pravidel LL, kdy chodí na pálku všichni a dostanou se tedy dvakrát na pálku během vyrovnaného zápasu, jsme kladli důraz na to, aby byli na každý nadhoz včas a švihali. Co se týče přípravy, tak si nemyslím, že by byla výrazně odlišná oproti naší přípravě.

Jak byl poskládaný tým? Byl problém při sehrávání hráčů?

Letos se LL nekryla s reprezentací, tedy velká část týmu byla poskládána z letošních reprezentantů, dále z loňských reprezentantů a taky tam byli 4 kluci co už loni absolvovali Little League World Series. Kluci se znali už předtím, takže to byla dobrá parta.

Jaké výzvy pro Vás letos byly největší?

Největší výzva na evropské kvalifikaci byla naše marodka, převážně reprošů (jeli v záběru přes měsíc). Nikdy se mi nestalo, že bych musel v takovém množství řešit kašel, bolesti krku, průjmy, zvracení a teploty. Ale díky formátu turnaje jsme měli několik dnů volna a hlavně kluci byli bojovníci a vždy se dokázali na zápas připravit na výbornou.

Jaký moment byl pro Tebe ten nejlepší?

Nejlepší momenty? Bylo super vidět, že některé zákroky našich kluků se dostali do highlightu turnaje. Dále zažít MLB zápas a setkání s hráči na takovou blízku.

A co organizace? Jak to probíhalo mimo hřiště?

Z organizační stránky to pro mě byla zajímavá zkušenost. Byl jsem už na Junior League World Series a tam to je o baseballu a turnaji, tedy max týden a půl. Na Little League World Series jsme jeli týden dopředu, kde v tom týdnu se obcházeli sponzoři, kde kluci fasovali vybavení, kluci dávali rozhovory a natáčeli se spoty pro televizi. Samotný turnaj potom trval další 2 týdny (účastnilo se 20 týmů).

Jak kluci zvládali takovou pozornost?

Nezvyk byly zápasy, kde bylo přes 3000 diváků a neslyšeli jsme se, tam jsem viděl na klucích nervozitu. Ale jinak věřím, že si to maximálně užívali a chodili tomu i naproti. Super zkušenost pro ně.

Je něco, co bys chtěl aplikovat i v našich podmínkách co se týká přístupu k hráčům nebo týmům?

Velký rozdíl byl, že každý tým měl nadhazovače 70 mph+ někteří víc takových nadhazovačů a někteří měli i 80 mph, což se u nás v této kategorii nevidí. Zase mi to posunulo smýšlení o hře trochu dál, a to že svět je trochu jinde. Co chci příští zimní sezonu změnit je počet rychlých nadhozů co kluci uvidí na tréninku.

A napadá Tě naopak něco, za co jsi rád, že to u nás funguje jinak?

Nic mě nenapadá. Snad jen to, že se na zápasy v docházkové vzdálenosti od ubytování nedopravujeme autobusem.